Tobogan / 3. týden 2018

První kolo prezidentských voleb je za námi a u nás ve firmě to vypadá, že tato událost opravdu nikoho ze židle nenadzvedla. Není se čemu divit, když značná část firmy pochází ze zahraničí. Na rozdíl od prezidentských voleb se ovšem ve velkém rozebírá firemní výměna aut za nové Škody Karoq. Nevím tedy, proč neprošel můj návrh nakoupit místo stávajících Rapidů Ferrari, nicméně mi stačila jedna jízda směr instalace CarControlu a musím uznat, že volba to byla vskutku výtečná. Ovšem jak pro koho. Jana V., kterou na novém autě zajímalo pouze jediné, byla poněkud zklamána. Zatím co se většina mužského osazenstva bavila o objemu motoru, výkonu a jízdních vlastnostech, Janču zajímal pouze chybějící přehrávač na CD. Tak jako tak tedy doufejme, že budou mít dlouhou životnost, i když u nás to většinou nezáleží na samotném autě.

Tímto bych rád informoval Zuzu, že i když je Karoq SUV, stále ještě není dost vysoký na to, aby se s ním dal přejet betonový květináč, i když samozřejmě všichni víme, že minule se ti ten životem zhrzený květináč „sebevrah“ sám vrhnul pod kola. Co se pracovní náplně týče, vše je zpět v normálu a po Vánocích už nezbyl ani strom na náměstí, jenž byl minulý rok k vidění až do března. Dokonce lidi přestali nosit i zásoby cukroví. Tady je samozřejmě možné, že pomocí mrazáku pouze šetří čas a práci na Vánoce budoucí. O víkendu si pak někteří chtěli užít trochu toho sněhu. Lukáš Z. vyrazil na dlouhou procházku. Z Komorní Lhotky zamířil přes Kotař, Ropičku a zpět. Po cestě dlouhé 12 km se prý vystřídalo sluníčko se sněhem, mlhou a myslím, že říkal i něco o hurikánu. Celou dobu ho na cestě doprovázela jeho drahá polovička. Nicméně už k fotce nedoplnil, zdali je to ten pes nebo ta sympatická slečna. Hanys Š. vyrazil taky na hory. Ne však za pořádným výšlapem, nýbrž na Pustevny za výstavou soch z ledu. Ne, že by byl Jenda líný, ale přece jenom je pohodlnější vyjet nahoru lanovkou. Po hodinovém čekání ve frontě se i se svým doprovodem ve formě své přítelkyně dočkali. Lanovka je vyvezla, když ovšem zjistili, že na samotné sochy je fronta na dalších pár hodin, odebrali se zase zpět domů. Honza Jedlička vyrazil ze začátku týdne s rodinkou za kulturou na představení Jak šlo vejce na vandr. Jedlošova dcerka si představení náramně užívala. Jedloš už o něco méně. Hlavní hrdina příběhu je pochopitelně Vejce, jenž potkává po cestě různá zvířátka a vždy zpívají stejnou písničku. Po vystřídání asi 50ti zvířátek už Honza pomalu, ale jistě omdléval se slovy „Jestli přijde ještě jedno zvíře, tak mi asi praskne hlava“. Divadelní show však ustál ve zdraví. V neděli se s dcerkou vydal do divadla znovu. Tentokráte událost nesla název O Zlatém prasátku. Pořadatelka se všem velice omlouvala, jelikož jeden z herců byl skolen zákeřnou rýmou. Vše ukončila uklidněním všech přítomných, že se nemusí bát zbytečné cesty. Mají pro ně totiž připravený alternativní program. Krásnou pohádku pro děti s názvem Jak šlo vejce na vandr. Všem přeji příjemný start nového týdne. JC