Tobogan - 3. týždeň 2019

Zdravím všechny čtenáře našeho mnohdy již bulvárního plátku. Minulý týden se z nějakého prapodivného důvodu (zřejmě špatná konstelace hvězd) vezl ve znamení pádů ze schodů. Než postupně přejdu k těm veselejším zprávám, začnu úrazem se šťastným koncem pro oba zúčastněné. Nevím, zda to bylo nemotorností, nedostatkem sil z drženého půstu či pouhopouhou náhodou, avšak náš moravský kolega Lukáš V. se ze začátku týdne vrhl kaskadérskými kotrmelci ze schodů. Nevím ani, kolik pater se dolů kutálel. Co však vím s naprostou jistotou je jeho sebeobětavost, se kterou bez ohledu na své zdraví dokázal po celou dobu pádu držet šéfův tablet, jenž mu byl svěřen na pročištění nad hlavou. Tablet vyvázl bez jediného škrábance. Lukáš tvrdil, že prý taky, i když mi zde přišlo divné následné tvrzení, že pak do práce došel radši pěšky, jelikož se bál, že přejede jednoho z těch růžových jednorožců, co začali všude pobíhat.

Vzhledem k nemalému množství sněhu na horách se pak spousta lidí vydala na všelijaké výlety. Lukáš Z. se vydal se svou přítelkyní z Veřovic na Velký Javorník a hned po začátku asi 13ti kilometrové cesty si výšlap a hlavně počasí nemohli vynachválit. Poprvé jim při výletu do hor svítilo slunce a nebyl skoro ani mráček - FOTO, FOTO a FOTO. Klouzalo to však hodně a tak při sestoupení z rozhledny přišlo na další pád ze schodů, tentokrát doprovázený lehce naraženou kostrčí. Náš další Lukáš, tentokráte s přídomkem K., vzal svého syna Matúša poprvé na lyže na Opálenou - FOTO. Lyže příliš nezaujaly, o to víc se však líbila pozdější koulovačka a blbnutí ve sněhu. Abych obměnil jméno za jiné než Lukáš, tak Hanys Š. se pro změnu rozhodl pro běžky a vyjel si po hřebenech Těšínských Beskyd. Z Komorní Lhotky na Prašivou, pak přes Kotař a Ropičku až na Javorový a zpět - FOTO, FOTO a FOTO. Za mě palec nahoru, já bych nedal ani tu první etapu cesty. Zuzka s Ráďou jako správní sportovci vyrazili taktéž na túru a to konkrétně na Ostrý - FOTO. Zde ovšem nemám žádné další informace ať už o pádech ze schodů či samotném výšlapu. V neposlední řadě vzal ke konci týdne Radek svého staršího potomka na den otevřených dveří na střední zemědělskou školu v Hranicích. Maty se celou dobu tvářil, že se ho to vlastně snad ani netýká. Nicméně v dubnu bude mít přijímačky, jenž se budou mimo jiné skládat i z testů fyzické zdatnosti. Celé tyto testy jsou samozřejmě bodově hodnoceny z jednotlivých disciplín běh, skok do dálky, sedy/lehy a shyby. U každé z nich je pak nastaven minimální počet či čas, za který je možno nějaké body získat. Z mě dostupných informací prý ovšem aktuálně Matyáš zvládne dosáhnout maximálního počtu nula bodů za všechny disciplíny. Vzhledem k tomu, že má tři měsíce na přípravu, přeji mu hodně štěstí a dostatek sil na trénink, Radkovi železné nervy a vám ostatním příjemný start do nového týdne. JC