Tobogan / blog

Vítám všechny u prvního, srpnového tobogánu. Tak jsme se dočkali. Venku konečně panuje typicky letní počasí. Pro někoho, kdo je teplomil tak jako já, je to po propršeném červnu a červenci vyloženě slast. V kanceláři nám tím ale vzniká každodenní boj. Jsme tam super parta, tak se domluvíme. Chvilku jede klima a já nosím svetr, pak vypínáme, já se rozmražuju a kolegové omdlévají horkem. Každý chvilku tahá pilku.

V pondělí náš tým vyrazil grilovat k Jiříkovi a omrknout, jak skoro vlastníma holýma rukama postavil pro rodinu dům. Je to chlapec šikovná, domeček mají parádní. V úterý večer náš Honzík s Markét vyrazili na letní shakespearovské slavnosti, konkrétně na Hamleta. - FOTO. U Vyskočilů začal týdenní kolotoč úrazů. Vykopávala Anička s rozseknutou bradou a návštěvou pohotovosti. Druhý den pokračoval Kubík s roztrženým rtem. Udělala mu to mladší sestřička, asi aby to Kubovi nebylo líto. Přes týden padlo velké, velmi zásadní rozhodnutí. Letošní rok je ve všem jiný. A tak nás čeká i trošku jiné eBF. Pořád to budeme my, jen omezíme kapacitu, z nejlepšího programu vybereme to úplně nejlepší a budeme si o tom povídat na jižní Moravě. Konkrétně ve vinařství u Kapličky. Bude to jiné, ale pořád skvělé a my se těšíme. Náš chorvatský Igor vyjel s Izou na schůzku do Luka Ploče. Ta dopadla skvěle, a tak ke konci týdne mohla začít jejich dovolenková část. FOTO. V pátek slavila moje babička 70.narozeniny. Jó, je to ta kočka uprostřed v bílé sukni. FOTO. Lukáš Vyskočil svým dětem za každodenní úrazy postavil o víkendu trampolínu, FOTO. Juraj se Zuzkou vyrazil do Polska do zábavního parku Energylandie FOTO. a náš Jeník se vydal na stokilometrový přechod Nízkých Tater. A náš druhý Jeník po velkém boji s převýšením zdolal Velký Rozsutec - FOTO. Přeju všem krásný týden plný sluníčka. B.

Tohle léto zdá se býti poněkud neklidné. Když chodily v březnu vtípky o tom, jak bude letošní dovolená probíhat v obývacím pokoji, asi nikdo nevěřil tomu, že to tak nakonec opravdu bude. Výjezdy do zahraničí jsou taková karanténní loterie a ti, kteří se rozhodli neriskovat a dovolenkovat v ČR, opravdu nepočítali s tím, že budou deportováni zpátky do ohniska, v některých případech prý i bez nároku na vrácení peněz za ubytování. Aspoň je dobrodružství. Kdo je připraven, není překvapen. Pan ředitel s Jančou i v těchto bojových podmínkách oženili prvního syna. Svatba se povedla, řekli si ano, obřad nádherný, svatebčané spokojení, co víc si přát. Já jsem měla o víkendu sraz z vysoké školy na Vysočině. Myslím, že musíme být divná třída, protože standardně se na srazech hodnotí, kolik kdo přibral kil, kolik rozvodů je na spadnutí a takové ty klasické životní situace. Na náš sraz přijeli doslova všichni pohublí a řešily se jenom lásky, nové přírůstky do rodin a samé hezké věci. Ve finále, jaký si to uděláš, takový to máš.

Radek strávil prostředek týdne v největším zábavním parku ve střední Evropě, v polském Zatoru - Energylandii. Hlásil, že přežili s rodinou všechny atrakce včetně monstrózní horské dráhy. Zvládl to dokonce i obsah jejich žaludků a nebylo třeba zajistit další oběd. Danča vzala rodinku do planetária na kometu Neowise. Po namlsání se v TV a internetu čekali, že v dalekohledu uvidí obrovskou barevnou kouli s ocasem, ale viděli jen rozmazanou tečku bez ocasu 🙂 Je to otázka přístupu, zase se dozvěděli úžasné informace o vzniku komet a jejich drah a o vesmíru jako takovém a nakonec byli všichni spokojeni. V pátek Jedloš hlásil, že s tatínkem v neděli vyhraje tenisovou čtyřhru - otec & syn. V neděli potvrdil, že důležité není vyhrát, ale zúčastnit se, takže spokojenost. Naše Iza úspěšně odstátnicovala, takže máme v týmu další magistru 🙂 A pak že se nedaří. Na závěr Lukášův příběh o tom, jak sledoval randění jednoho hodně zamilovaného páru a podle mě týpkovi trochu záviděl, protože on strávil celý večer na mobilu koukáním na fotbal a jeho drahá polovička mu bez výčitek nosila jídlo a pití a zbytek večera se prostě jen nudila. Čeká nás jeden z nejteplejších týdnů tohoto léta, tak nasaďte plavky, nabalte opalovací krémy, sluneční brýle, roušku a hurá k vodě. ZuzKa

Opět vítám všechny čtenáře. Prázdniny se nám rozjely ve velkém a spousta lidí i přes všelijaká varování vyrazila na dovolenou. Jedním z nich je i naše Sofie, jež si tak jako každý rok vyjela do Bulharska. A jak je z jejích fotek patrné, počasí jí přeje - FOTO. My pouze doufáme, že ji ještě pustí zpátky. Hanys Š. vyrazil pro změnu lozit. Nejdříve si s kamarády vylezl na nedávno postavenou venkovní horolezeckou stěnu v Havířově - FOTO. Když měli pořádně natrénováno, vydali se do lomu na Godule - FOTO. Poté, co se všichni zasytili opečenými párky, však přišel liják. Nicméně i na toto byl Honza připraven. S kamarády vytáhli spacáky a přespali přímo pod převisem jedné z horolezeckých stezek - FOTO.

U Kaplanů se zase pomalu rozjíždí letní filmové promítání. Vzhledem k tomu, jak velké účasti se každoročně tato událost těší, tak už by se možná dalo mluvit přímo o filmovém festivalu, čemuž odpovídá i pravidelně velkolepý cattering, zajištěný samotnými návštěvníky. Příprava je jako vždy velice pečlivá. Po zapojení Dolby Surround, jenž samozřejmě šéfovi zajišťuje naše IT oddělení, se po otestování překvapivě zjistilo, že nejlepší zvuk mají nejstarší a nejoprýskanější bedny - FOTO. Mnohé obyvatele Ostravy pak poněkud rozlítilo páteční rozhodnutí o zpřísnění coronavirových opatření. Nejedna událost se musela na poslední chvíli zrušit. Jak se říká, na Ostraváka nesahej, tudíž na pondělí je již naplánovaná velká demonstrace proti likvidaci kultury v Ostravě. Vzhledem k omezení na pouhých sto lidí se předpokládá, že jich tam bude minimálně několikrát tolik. Všem tímto přeji příjemný začátek týdne. JC

Haha, zdravím všechny. Nevěřil jsem, že to někdy řeknu. Psát tobo po panu řediteli není lehký úkol. Ovšem po minulém týdnu, no, víte, prostě bylo to o hovně. Pro dnešní týden máme 2 zcela zásadní skutečnosti. 1) Po 8 let o nás Iťácích se říkalo, že smrdíme. Respektive, náš kancl smrdí. A vina padla na to, že nás je tam 6-8 mužů. Tato naprosto lichá domněnka byla vyvrácena poté, co se do stejného místa nastěhoval 5 tým a marketing. Lidé se vyměnili, avšak zápach zůstal. Přítomnost žen v kanceláři má však zásadní vliv. Koupila se voňka do zásuvky a zapeklitý 8 letý problém byl vyřešen. 2) Zuzčiny rovnátka dostaly jméno. Termín za 4 týdny je sundáme, stále platí. Zcela jednomyslně vyhrálo jméno Francis. Za pár dní to bude půl roku, co je Francis s námi. Víme už s jistotou, že Zuzka bude jediná, komu nebude chybět.

Letem světem: Jirka Š jel v pondělí k babičce. Velká úroda třešní. Očesáno. Teda nevíme, zda babička nebo ty třešně. Jirka C má žně. Zde se podívejte na úrodu z jeho zahrádky - FOTO. Lehce podezírám druhého Jirku, zda nebyl česat i tam. Implementace projektu MARQUET nabírají na obrátkách. Já se připravuji, že to bude velké a rodinu uvidím jen po skypu. S Kristou se to dobře mluví. Naše společné webináře mají úspěch. U toho posledního mne přerušila jen 12 krát. Vsuvka padla 6 krát, 4 faktické poznámky a 2 kráté, to bylo jen tak. Těším se na další. ZuZka vyrazila v pátek na hory. Spoluturista Hroch (kamarád) si vzal skvělou obuv ale ponožky na balet. Zapomenutý tel v autě – tedy nejsou fotky. Špatné ponožky – tedy jsou puchýře. Zapomenutí odbočit – 30 km místo 10. Francis to zvládl bez úhony. Můj syn Kuba maluje. Když jsem viděl jeho poslední výtvor - FOTO, tak trochu podezírám pana ředitele, že ho měl v učení. Mějte se krásně a ještě o něco lépe, 100K

První moje zpověď, protože to pro mě nebyl lehký týden. Hned ze začátku jsem stál doma v němém úžasu před oknem a díval se na velké ptačí hovno, které se rozpláclo o sklo. Zvenčí. Ten pták na ten útok musel vynaložit vážně velké úsilí. Nad oknem je půl metru předsazená střecha a vůbec není na čem sedět. On to snad musel s rozběhem hodit. Lepší vysvětlení není. Takovou hmotu nemohl na okno žádný větřík jen tak odfouknout. Fyzika platí i pro hovna. Vypadá to, že ptačí říše má na mě pifku. Možná jsem na jejich seznamu už dlouho. Před lety jsem uprostřed kochání se lesní idylkou až na poslední chvíli zaregistroval malého útočícího ptáka. Nějaká hodně naštvaná sýkorka. Mířila mi na srdce a nebylo kam uskočit. V posledním okamžiku roztáhla křídla a zašlajfovala ve vzduchu, jak v kresleném filmu. Zadeček jí přitom vyjel dopředu a z něj vystartoval projektil. Trefila mě na komoru. Měla průjem chudáček, čistil jsem to v řece dost dlouho. Ale, jak mi dochází, tak ani tahle smutná událost nemusela být začátkem. Když mi bylo devět, tak mě táta vzal na utkání své oblíbené Slávie. Pořád ke mně skláněl svojí plešatou hlavu a šeptal mi, co se na hřišti děje. Jednak proto, že jsem neviděl a taky že jsem tomu nerozuměl. V tom se ozvalo plesknutí a tátovi se po hlavě roztékala smrdící hmota. Vzpomínám, že se vyčítavě podíval k nebi a s povzdechem pronesl, „A to je nás tady čtrnáct tisíc.“. Plesknutí bylo tak silné, že se zvědavě otočily okolní hlavy. A co když i tenhle projektil patřil mě a táta mě nechtěně obětavě zachránil. No a když k tomu připočítám to aktuální hovno na okně, tak to vypadá, že bych si měl dát bacha na každého ptáka. Tak tím ten týden pro mě začal a hned další ránu jsem dostal o dva dny později při vyšetření EEG. To vám dají takovou gumovou čapku na hlavu, zastrkají do ní drátky a něco měří. Tuhle první část jsme zvládli, ale pak šla lékařka k monitoru, zmlkla a nekompromisně mi řekla, že buď nemám mozek nebo ten stroj nefunguje. Podle zármutku a účasti v hlase jsem to viděl na mozek, a to není povzbudivé.

A teď všechno ostatní. Objevila se Paty, konečně ji pustili pohraničníci z polského Slezska. Jen se rozkoukala a zmizela na dovolenou. Igor se vracel z Chorvatska o tři hodiny déle než obvykle, protože Slovincům na hranicích se naše promoření nelíbí. Trenki měl s Vivi úspěšný webinář. Původně to mělo být pro lidi z půlky světa, ale nakonec zůstalo jen u Evropy, ale i tak šli následně oslavovat velkým řízkem. ZuzKa tento týden nepřišla na důvod, jak navštívit svého dentistu a náustek se jí podruhé sníst nechtělo. Lukáš Vyskoč dohromady uběhl tento měsíc 160 kilometrů. Radek s Martinem plánují Velkou Čantoryji a hledání nových kolegů se slovenštinou nám nejde. mk